Tomáš Nykl

Hodnocení českých florbalistů na MS 2010

15. 12. 2010 11:29:49
Pojďme se podívat detailně na každého z hráčů bronzového týmu na MS 2010 ve Finsku.

Gólmani

Tomáš Kafka - Potvrdil své kvality. Fráze televizních komentátorů o tom, jak je to přesně muž pro vyhecované okamžiky, a tak dále, se ukázaly jako pravdivé. Tomáš Kafka umí těžit ze svých dlouholetých zkušeností a působí v brance jako obrovská jistota. Vidím tu jen jedno ale - a to, aby z něj nebyl druhý případ Cepek. Také Kafka by mohl rychle získat pocit, že jeho pozice je neotřesitelná a z některých jeho komentářů zrovna nesrčí jeho týmový duch.

David Rytych - Pro mě jedno z největších překvapení turnaje! Brankář, jehož styl mi nikdy nebyl sympatický, při svém působení ve Finsku získal spoustu důležitých zkušeností, jistotu a myslím, že také sebedůvěru. To vše se na jeho výkonech odráželo. Snad ve Finsku zůstane co nejdéle, aby se mohl dále zlepšovat, protože mu to zjevně svědčí.

Obránci

Pavel Brus - Hráč, který se ocitá v pozici, kdy z nadějného juniora by z něj měl být lídr. Nevybavuji si jeho vážnější zaváhání, přesto mi jeho hra přišla trošku nervózní- Ne proti Japonsku nebo Itálii, pochopitelně. Ale v těch rozhodujících zápasech je potřeba větší jistota. Na příštím MS bude Pavlovi 25 a měl by být jedním z tahounů, s touto rolí by měl počítat.

Marek Deutsch - Je jen o měsíc mladší než Brus a také jeho hra na mne působila nevýrazným dojmem. Přesto, že v Tatranu je jeho pozice takřka jasná a má na krku několik ligových titulů, na mezinárodním poli byl "Gauč" nevýrazný až nejistý.

Milan Garčar - pro mě jedno ze dvou největších zklamání turnaje. Mediálně populární "Gary" bohužel příliš rychle spadl ze svého vrcholu do průměru. Ve Švédsku byl zvyklý prát se o místo a neustále makat na 110%, což ve Střešovicích a extralize obecně nemusí. A na jeho hře to dle mého bylo znát. Jeho obranná práce nebyla v pořádku, což se naplno projevilo v utkání s Finskem. I když dal na mistrovství důležité góly, loni ukázal, že má na víc.

Tomáš Chrápek - naopak až překvapivě dobrý výkon. Opět je na něm vidět velká změna po přestupu do zahraničí. Dopředu hrál skvěle, rozdával přihrávky, nebezpečně střílel. Většinou se dovedl vyvarovat zbytečných ztrát míčku. V obraně působil jistě, i když vyrovnávací gól Finska v semifinále jde na jeho hlavu. Snad mu tahle forma vydrží do příštího MS.

Aleš Jakůbek - vzadu umí hrát s přehledem, proti silnějším soupeřům ale občas zmatkoval. Rozehrávka u něj mírně vázla. Přesto si myslím, že odehrál slušný turnaj.

Jan Jelínek - ve svých 21 letech může být velice spokojený. Odváděl velmi dobrý výkon, jak při obranné práci, tak při podpoře útoku. Vítkovické prostředí mu jistě velmi svědčí, ale bude muset začít přemýšlet o tom, zda se může ještě v české extralize posouvat dál.

Štěpán Slaný - Jeden z nejlepších obránců extraligy a pravděpodobně její nejtvrdší hráč se do paměti vryl hlavně freestylovým trikem zpoza japonské branky. Ale ukázal toho víc. Například to, že jeho výborná hra tělem platí i na mezinárodní úrovni, ba co víc, je tam nezbytná. Aby se mohl zařadit mezi top obránce na mezinárodní úrovni měl by přidat na rychlosti a fyzičce.

Útočníci

Ondřej Fojta - Těžko jeho hru hodnotit. Odvedl spoustu černé práce, vybojoval spoustu balónků, ale také jich dost ztratil. Bylo zřetelné, že při rychlejší hře, má problém s obrannou prací. Nedá se říci, že by hrál špatně, asi bych to vystihl slůvkem "nezaujal".

Milan Fridrich - český kapitán je pro mě druhým velkým zklamáním. Sice se mu dařilo proti slabším soupeřům, ale když šlo do tuhého, nehrál dobře. Proti Norsku a zejména proti Estonsku spálil velké množství šancí, při kterých ani netrefoval branku. Sice odváděl práci na velkém brankovišti soupeře, ale nedovedl z ní nic vytěžit. Pokud byste očekávali, že neúspěchy v útoku odvede centr druhé lajny v obraně, ani tam to žádný zázrak nebyl. Často propadával a ať už z jakéhokoliv důvodu, jeho vracení a obranná práce nebyla ideální. Fridrich je jistě velkou mediální hvězdou, možná dobrým kapitánem, na mistrovství ale nestačil.

Matěj Jendřišák - naopak milé překvapení. Kdykoliv a kdekoliv nastoupil, hru českého týmu oživil. Jeho specifický způsob hry se skvěle hodil k Zálesnému. Mates je velkým příslibem, vždyť je mu teprve jednadvacet. Doufám, že se nemýlím, pokud si myslím, že jemu tato "sláva" do hlavy nestoupne a bude na soě dál makat.

Martin Ostřanský - ačkoliv stále působí jako mladíček, už se řadí do skupiny těch zkušenějších. A myslím, že nezklamal. I když se mu možná tolik nedařilo střelecky, jeho přihrávky patří do světové extratřídy. Řekl bych, že Martin je takovým florbalovým Rosickým. Výrazně ožil, když hrál vedle parťáka Zálesného, potvrdilo se, že šikovný nahrávač potřebuje také šikovného střelce, který si na jeho přihrávky najde prostor.

Martin Richter - Márty byl snad pět zápasů nevýazný. Odvedl si svoje, hrál dobře dozadu, ale v útoku ho zastínili jiní. Ale v utkání o bronz či v přesilovkách svůj koncert rozehrával naplno. Proti Švýcarům patřil k nejlepším a jeho hra mě bavila. Ale chtělo by to tuhle laťku udržet na více než jeden zápas za turnaj.

Radek Sikora - věčný pohodář možná odehrál svůj poslední šampionát. A odehrál jej dobře. Ve 34 letech pořád patřil k nejlepším hráčům. Občas sice zapomněl na obranné povinnosti, ale kompenzoval to hrou dopředu. S Alešem Zálesným hrají po slepu a jejich hra je lahůdkou pro oko.

Vojtěch Skalík - šikovný útočník už odehrál i lepší zápasy, na druhou stranu trenéři mu nedali tolik prostoru, koli by si asi zasloužil. Umí se přizpůsobit tempu mezinárodního florbalu a na příštím MS bude dle mého jeden z tahounů.

Tomáš Sladký - Z nenápadného dívčího idolu se nám stává pořádná florbalová star! Ve Finsku pořádně pookřál, je vidět, že mu svědčí, když může vše věnovat florbalu. "Slaďák" se za poslední dva roky zlepšil ve všech herních činnostech a pokud bude tímto tempem pokračovat, máme se na co těšit. Tomáš má předpoklady pro to, aby byl tahounem týmu, koneckonců svým způsobem jím byl už teď. Za svůj přístup si to maximálně zaslouží a držím mu palce, aby mu jeho chuť vydržela. Na MS 2010 to byl náš nejspíš nejlepší útočník, což by před turnaj tipoval málokdo.

Dan Šebek - Dan toho moc nenahrál. Nedařilo se mu střelecky v prvních dvou zápasech a to se na něm nejspíš podepsalo, což trenéři vycítili. V semifinále nastoupil na jedno střídání, při kterém padl gól - tomu sice mohl zabránit, ale Šéba není hráč, který by měl být na hřišti od toho, aby napravoval chyby obránců. Je jeden z nejmladších, má tedy ještě čas a za dva roky ho snad MS zastihne v mnohem lepší formě.

Milan Tomašík - Milan je další mediální hvězdou českého florbalu, ale te to potvrzuje také na hřišti. Hrál dobře, i když v některých okamžicích (např. v utkání o bronz) byla příliš znatelná jeho snaha dát gól. Pravdou je, že se mu to většinou povedlo. Už se to napsalo hodněkrát a je to tak - Tomašík už je ve stádiu, kdy by měl odejít do zahraničí. Je úplně jedno, jestli s Vítkovicemi vyhraje, nebo nevyhraje titul. Podíváme-li se na příklad Sladkého, je jasně vidět, že chce-li se hráč zlepšovat, musí jít ven. Ale pozor! Pro Milanovu hru nebude ideální, pokud odejde do Švýcarska, kde je většina českých krajánků. Má na to hrát ve Finsku nebo Švédsku, tam by měly jeho kroky směřovat!

Aleš Zálesný - Aleš si udělal velké renomé na domácím mistrovství světa. Neskutečný dříč a hecíř. I kdyby se mu stokrát nedařilo, na hřišti vždycky uměl strhnout ostatní. A to je strašně důležité. Bohužel si přivodil nepříjemné zranění, kterého zřejmě hodně limitovalo. Aleš byl od té doby slabý v soubojích, ztrácel balonky, což byl velký problém. Na druhou stranu ale i tak skvěle odváděl obrannou práci, aspoň k něčemu mu švédské angažmá bylo. Věřím, že u Aleše byly jeho kolísavé výkony způsobené zraněním. Pokud ano, doufám, že vydrží zdravý do dalšího šampionátu. Pokud ne, je čas skončit. Ale tak kvalitní florlista a skvělý člověk jako je Aleš, to jistě ví moc dobře sám.

Trenéři - nerad bych hodnotil pouze práci Tomáše Trnavského, trenéři jsou přeci tři. A dohromady dle mého názoru odvedli dobrou práci. V zápase o bronz to byl také jejich úspěšný koncert, když připravili výbornou taktiku a skvěle reagovali na střídání soupeře. Pokud se mám zastavit u Tomáš Trnavského, tak u něj vidím jednu velmi důležitou věc - nebojí se. Nebojí se ukázat, že on je trenérem a on stanovuje pravidla. Nebojí se bořit předsudky a nepsaná pravidla, která dříve v nároďáku byla. Nebál se různě přesouvat hráče, nechat kohokoliv sedět. Nebál se do rozhodujícího zápasu postavit Rytycha. Nebál se sázet na třetí pětku. Za to mu patří můj obdiv a jeho práci fandím.

Celkově si myslím, že český tým byl úspěšný. Pokud si vzpomenu na situaci před dvěma lety, všichni se po 4. místě z domácího šampionátu plácali po ramenou. Přitom se jasně řeklo, že úspěch je jedině medaile. Tentokrát český tým, i přes trnitou cestu, tu placku získal, a proto si myslím, že byl úspěšný. Ano. O úspěchu můžou rozhodovat sekundy, milimetry. Ale to je celá krása všech sportů.

ALL STAR českého týmu

Rytych

Chrápek - Jelínek

Zálesný - Tomašík - Sladký

Autor: Tomáš Nykl | karma: 8.27 | přečteno: 1032 ×
Poslední články autora