Je videt, ze to ma v hlave srovnany.. 

Aha, to melo bejt jiam..  

Tady jen tolik, ze to taky nechapu..

Mě teda spíš zajímá, jaké služby obchod poskytuje a jaké zboží si tam koupím. Jestli mě tam nějaký čičmunda pozdraví nebo ne, to mě nezajímá.

K těm dobrým službám patří právě i slušnost a vstřícnost obsluhy.

Zdravím zásadně ve chvíli kdy někam "vlezu" nebo když k někomu příjdu. Je ale pravda, že se občas najdou lidi, kteří neodpoví i v případě, že je to malé nějakých 5 metrů čtvereční, člověk tam vleze, pozdraví, obsluha nic nedělá ani nezvedne oči od novin nebo mobilu, jen nezúčastněně čučí. A když po nich něco chcete, tak je ještě hrozně otravujete. V případě prodavačky, která celý den čeká až někdo příjde to ještě lze pochopit ale mít ve své restaurace takovou servírku (a že jich takových je!) okamžitě bych se s ní rozloučil.

Divím se tomu, jak mohou být úspěšní lidé, kteří neumí ani ty základní pravidla etikety. Když jsem kdysi četl pravidla, jaký by měl člověk být, aby byl úspěšný, jedná se spíše o dokonalou teorii. Jo nejsou 30. léta 20. století...... Dnes platí, že čím větší hovado, tím bohatší. Ale jen těmi penězi, jinak hlouposti je na rozdávání dost......

Trik je v tom, že zaměstnance u nás skutečně ve většině případů platí zaměstnavatel. Nikoliv zákazníci. Jinými slovy - zaměstnanec dostane plat, když bude celý den stát a dloubat se v nose a uplně stejný plat dostane i ve chvíli kdy bude zákazníky obskakovat a věnovat se jim. Jen malé množství podniků nabízí zaměstnancům procenta ze zisku.

Stejně tak u zaměstnanců často neexistuje žádná zodpovědnost vůči firmě. Prostě jsou zaměstnanci - odmakají si svých 8 hodin a jdou domů. Jestli z toho má firma nějaký zisk nebo ne - to už neřeší.

Ovšem to bylo vždy, pokud sami nebyli majiteli obchodu aj. Smutnější je, že nedokáže pozdravit ani ten majitel.... Možná je mnoho knih o úspěchu peněžním, nikoliv lidském...

Já teda nevím, ale nás vždycky učili doma a ve škole, že první zdraví ten kdo vstupuje do místnosti. Takže podle vás, když žák příjde pozdě na hodinu vyučování, tak první zdraví učitelka?

Ale ne-) Je to nepsaným pravidlem v obchodě. Prodavač zdraví první a zároveň tím zákazníkovi vyjadřuje úctu

Slušně vychovaný člověk vždy ZŘETELNĚ pozdraví při vstupu do "cizího prostoru", v němž chce jednat (nakupovat, využít nějakou službu, projednat záležitost na úřadě apod.). Povinností druhé strany (prodejce, obsluhujícího, úředníka apod.) je na pozdrav ZŘETELNĚ odpovědět. Nevím, co je na tom těžkého a když mně jako prodejci apod. do MÉHO prostoru vstoupí hulvát bez pozdravu, ironickým tónem mého pozdravu mu dám najevo, že na něco zapomněl.

Trochu jiná situace je při vstupu do prostoru s více zaměstnanci. Já osobně jako zákazník zřetelně a hlasitě pozdravím při vstupu. Pozdrav od všech ostatních nevyžaduji, i když potěší. Pokud však ke mně přijde zaměstnanec, který mě bude obsluhovat, je jeho povinností mě pozdravit, já mu pak musím odpovědět. Tedy při vstupu do restaurace pozdravím a určitě nečekám sborový pozdrav od personálu a všech hostů. V okamžiku, kdy se mne však bude ujímat někdo z personálu, (ať už sedím u stolu nebo k němu budu uveden) pozdraví a já mu odpovím.

Možná, že v detailech se odchyluji, ale takto by mělo vypadat "zdravení" podle základních pravidel slušnosti.

Etiketa pozdravu v obchodě je trochu jiná. Zde je zákazník ve významnějším postavení než prodavač (podle společenského postavení) a tedy prodavač zdraví první.

Toto pravidlo najdete i v knize o etiketě

Já jsem si vzpomněl na jednoho vrátného. Zdravil vždy a nahlas, ale jednou jsme se zakecali a on povídal. Já už nemůžu, to se nedá vydržet, když celý den říkám jen dobrý den a na shledanou. Takže když mě někdo sem tam nepozdraví, nebo nereaguje ani na můj pozdrav, vzpomenu si na toho pána, a nějak to neřeším. Každý máme své důvody.

No ono je oboustranné,víte jak poznáte hned podle prvního slova na Slovensku Čecha ? ! Slovák před jakýmkoli přáním řekne jako první slovo prosím si . . . . . . což u našeho národa jaksi nehrozí  ! ! !  

Ono se to dá i otočit, vy chcete pořídit nějakou službu či zboží, vaše peníze nejsou posvátné, aby se před nimi někdo musel klanět. 

Jen nevychovanec řeší, kdo by měl pozdravit první. Člověk slušně vychován prostě pozdraví.

tohle se ale otocit neda. Stejne tak jako nemuzete otocit to ze hitler to myslel se zlymi zidy dobre..